Zkratky:

SPÚ HMP - Státní památkový ústav v hlavním městě Praze
OPP MHMP - Odbor památkové péče Magistrátu hlav. města Prahy
SÚPP - Státní ústav památkové péče

Podle novinových článků, zejména v deníku Právo (dne 17.8., 21.8., 24.8.), zavinili památkáři zatopení Kampy. Toto tvrzení je pro veřejnost velmi alarmující a navíc může štvavý tón článků ve veřejném mínění způsobit velkou nedůvěru vůči památkové péči jako takové, z níž se bude vzpamatovávat celá léta. Pokusili jsme se vyhledat v dokumentech nezkreslená fakta, která by vinu památkářů objektivně doložila nebo vyvrátila. Tyto informace jsme zveřejnili na tiskové konferenci 29. 8. 2002.

OBŽALOBA

OBHAJOBA

Prvotní “hřích,“ který je však z našeho hlediska spíše “zásluhou“ a hrdě se proto k němu hlásíme, mají na svědomí naši předchůdci z Klubu Za starou Prahu. V prvních dvou desetiletích 20. století vybojovali nejednu tvrdou bitvu za zachování původního pobřežního terénu části Malé Strany. Zabránili realizaci projektu zasypání Čertovky, výstavby vysokých nábřežních zdí a s nimi i řady činžovních domů, podobných těm, které vroubí i další pražská nábřeží. Jednali v zájmu zachování typického panoramatu Pražského hradu s Malou Stranou. I díky tomu byla Praha v roce 1992 shledána hodnou zápisu mezi památky světového kulturního dědictví UNESCO.

Současní památkáři nebránili protipovodňovým opatřením jako takovým, žádali jen, aby jejich technické prvky, které budou na Kampě a dalších místech zabudovány trvale, místo příliš nehyzdily. Dokládají to dokumenty, z nichž jsme vyčetli následující fakta.

Záměr realizace protipovodňových opatření na Malé Straně (investorem je Hlavní město Praha, zastoupená odborem městského investora, projektantem Hydroprojekt a.s.) byl rozdělen do tří částí.

První část zahrnovala pobřeží od mostu Legií po Karlův most.

• Projektant v naposled předložené verzi (září 2001) vypouští z ochrany objekty Sovových mlýnů (vlastníkem je Hlavní město Praha) a Lichtenštejnského paláce (vlastníkem je Úřad vlády ČR). Důvodem pro vypuštění obou objektů je nesmírně vysoká, řádově stamilionová, nákladnost realizace takovýchto opatření u objektů, které stojí prakticky ve vodě.
• Mobilní protipovodňová stěna, dimenzovaná na ochranu před stoletou vodou, je vedena náměstím Na Kampě. Blok domů při Vltavě je chráněn mobilní stěnou pro dvaceti až padesátiletou vodu.
• Podmínky SPÚ HMP v jeho odborném vyjádření (3.12.2001) formulují zejména požadavky, jak nakládat s historickými zdmi a dalšími stavebními prvky, které budou součástí protipovodňových opatření, celkově je vyjádření k projektu souhlasné.
• Závazné souhlasné rozhodnutí OPP MHMP je vydáno 21.12.2001.
• Realizace opatření však byla plánována až v souvislosti se současně zpracovávaným projektem úprav parku na Kampě, termín jeho realizace nebyl zatím přesně stanoven.

Druhá část protipovodňových opatření zahrnuje pobřežní úsek kolem ústí Čertovky.

• Tento úsek je památkově nejspornější. Pod hlavičkou zájmů protipovodňové ochrany zde vystupoval požadavek na vybudování pěší trasy podél Vltavy, jehož nezbytnou součástí byl projekt nového mostu přes ústí Čertovky. Tento návrh, projednávaný v samostatném řízení, byl památkáři odmítnut.
• Projekt protipovodňové ochrany tohoto úseku, tedy způsob uzavření Čertovky, zpracoval architektonický ateliér M.C.A. ve spolupráci s Hydroprojektem, a.s. ve dvou variantách. Ke schválení byl předložen 23. 1. 2001. První varianta, která však byla památkáři ihned vyloučena jako nepřípustná, se vracela k myšlence mostu či lávky přes Čertovku, druhá řešila uzavření koryta posuvnou stěnou z ocelové příhradové konstrukce, která by byla v okamžiku ohrožení horizontálně vysunuta směrem k Hergetově cihelně. V klidovém stavu by byla deska součástí nábřežní zdi Vltavy nad soutokem s Čertovkou.
• Souhlasné odborné vyjádření SPÚ MHMP bylo vydáno 9. 4. 2001.
• OPP MHMP si vyžádal navíc odborné vyjádření SÚPP, které bylo zpracováno 30. 4. 2001 a obě navržené varianty uzavření Čertovky shledalo nepřípustnými. Navrhuje vést protipovodňová opatření nikoliv po břehu, ale hlouběji, v ulicí U Lužického semináře.
• Žadatel, tj. Hlav. město Praha, zastoupené odborem městského investora, bylo s názorem SÚPP seznámeno a vzneslo písemné námitky.
• Projednání problematiky si vyžádalo delší lhůtu, o jejíž prodloužení OPP MHMP regulérně požádal. Závazné stanovisko OPP MHMP z 13. 12. 2001 nakonec předložený projekt schválilo s několika podmínkami, které se týkaly především designu posuvné stěny a jejího ukotvení do nábřežní zdi.
• Proti tomuto rozhodnutí podal dne 7. 1. 2002 SÚPP na MK ČR podnět v řízení mimo odvolání, který však nemá z hlediska realizace prací odkladný účinek.

Třetí část protipovodňových opatření zahrnuje úsek mezi Hergetovou cihelnou a Kosárkovým nábřežím.

• V malostranské části tohoto 500 metrového úseku se řešila realizace protipovodňové ochrany v souvislosti s dokončovanou úpravou Hergetovy cihelny. Záměr byl předložen 2. 4. 2001.
• Závazné souhlasné rozhodnutí OPP MHMP bylo vydáno 17. 8. 2001.
• Stavba zpevněné zdi u Hergetovy cihelny byla dokončena v červenci 2002. Před kolaudací objektu provedl uživatel úpravu terénu a osazení pevné markýzy, které znemožňovaly nebo přinejmenším ztěžovaly osazení mobilního hrazení. Tato připomínka byla při kolaudačním řízení uplatněna ze strany zástupců SPÚ HMP i Povodní Vltavy.

Závěrem lze k tomuto přehledu dodat: i kdyby památkové orgány urychlily projednávání předložených projektů, mohlo se jednat jen o nepatrnou časovou úsporu (týdny, měsíc). Projekt však měl postupně projít ještě územním a stavebním řízením, musela být zpracována podrobná projektová dokumentace a v rozpočtu města na jeho realizaci vyčleněny prostředky. Protože termín povodně pochopitelně nikdo neznal, byl celý další proces realizace projektu v klidu plánován na leta 2003 až 2006.

Do současné doby byla též vydána památkáři souhlasná vyjádření k protipovodňovým opatřením v těchto částech Prahy:

Sedlec, Lysolaje (1999)
Smíchovské přístaviště s okolím (1999)
Karlín, Libeň (2000)
Holešovice (2000)
Hlubočepy, část Malé Strany na Praze 5, Smíchov (2001)
Pravý břeh Vltavy v Pražské památkové rezervaci (1998 a 2001)

Realizovány byly úseky pouze na pravém břehu Vltavy po Josefov.

Kateřina Bečková

Kamenné přímé nábřeží “jako když střelí“ bylo na Malé Straně projektováno kolem roku 1910. Neznamenalo by však jen ochranu před velkou vodou, ale také zasypání Čertovky a kompletní demolici budov v zátopovém území. Reprodukce ze “zvláštního otisku“ Věstníku Klubu z roku 1911.