TISKOVÉ ZPRAVODAJSTVÍ - Památkáři a povodně

(zpracováno pro účely stejnojmenné tiskové konference dne 26. srpna 2002)

Důsledky povodně mají různé podoby. Jsou postiženy majetky lidí, jejich psychika, jejich životní jistoty. O tom se mluví a píše v první řadě. Zároveň vyvěrají na povrch i první výčitky a začíná hledání viníků. Je plné emocí a překotných soudů. Mezi obviněnými jsou nyní i památkáři. Podle novinových článků, zejména v deníku Právo, zavinili zatopení Kampy. Toto tvrzení je velmi zjednodušené. Pokusili jsme se hledat “nezkreslená fakta,” která by vinu památkářů objektivně doložila nebo vyvrátila. Naše pátrání dospělo k těmto závěrům.

Prvotní “hřích,” který je však z našeho hlediska spíše “zásluhou” a hrdě se proto k němu hlásíme, mají na svědomí naši předchůdci z Klubu Za starou Prahu. V prvních dvou desetiletích 20. století vybojovali nejednu tvrdou bitvu za zachování původního pobřežního terénu části Malé Strany. Zabránili realizaci projektu zasypání Čertovky, výstavby vysokých nábřežních zdí a s nimi i řady činžovních domů, podobných těm, které vroubí i další pražská nábřeží. Jednali v zájmu zachování typického panoramatu Pražského hradu s Malou Stranou. I díky tomu byla Praha v roce 1992 shledána hodnou zápisu mezi památky světového kulturního dědictví UNESCO.

Současní památkáři nebránili protipovodňovým opatřením jako takovým, žádali jen, aby jejich technické prvky, které budou na Kampě a dalších místech zabudovány trvale, místo příliš nehyzdily. Dokládají to dokumenty, z nichž jsme vyčetli následující fakta.

Záměr realizace protipovodňových opatření na Malé Straně byl rozdělen do tří částí: První část zahrnovala pobřeží od mostu Legií po Karlův most.

  • Projektant (Hydroprojekt, a.s.) v naposled předložené verzi (září 2001) vypouští z ochrany objekty Sovových mlýnů (z technických důvodů) a Lichtenštejnského paláce (na žádost Úřadu vlády ČR jako vlastníka objektu).
  • Mobilní protipovodňová stěna, dimenzovaná na ochranu před stoletou vodou, je vedena náměstím Na Kampě, blok domů při Vltavě je chráněn mobilní stěnou pro dvaceti až padesátiletou vodu.
  • Podmínky SPÚ HMP v jeho odborném vyjádření (3.12.2001) formulují zejména požadavky, jak nakládat s historickými zdmi a dalšími stavebními prvky, které budou součástí protipovodňových opatření.
  • Závazné souhlasné rozhodnutí OPP MHMP je vydáno 21.12.2001. Realizace opatření byla plánována v souvislosti se současně zpracovávaným projektem úprav parku na Kampě
    • .

Druhá část protipovodňových opatření zahrnuje pobřežní úsek kolem ústí Čertovky.

  • Tento úsek je památkově nejspornější. Pod hlavičkou zájmů protipovodňové ochrany zde vystupoval požadavek na vybudování pěší trasy podél Vltavy, jehož nezbytnou součástí byl projekt nového mostu přes ústí Čertovky. Tento návrh, projednávaný v samostatném řízení, byl památkáři odmítnut.
  • Projekt protipovodňové ochrany tohoto úseku, tedy způsob uzavření Čertovky, zpracoval architektonický ateliér M.C.A. ve spolupráci s Hydroprojektem, a.s. ve dvou variantách. Ke schválení byl předložen 23. 1. 2001. První varianta, která však byla památkáři ihned vyloučena jako nepřípustná, se vracela k myšlence mostu či lávky přes Čertovku, druhá řešila uzavření koryta posuvnou stěnou z ocelové příhradové konstrukce, která by byla v okamžiku ohrožení horizontálně vysunuta směrem k Hergetově cihelně. V klidovém stavu by byla deska součástí nábřežní zdi Vltavy nad soutokem s Čertovkou.
  • Souhlasné odborné vyjádření SPÚ MHMP bylo vydáno 9.4.2001.
  • OPP MHMP si vyžádal navíc odborné vyjádření SÚPP, které bylo zpracováno 30.4.2001 a obě navržené varianty uzavření Čertovky shledalo nepřípustnými. Navrhuje vést protipovodňová opatření nikoliv po břehu, ale hlouběji, v ulicí U Lužického semináře.
  • Žadatel, tj. Hlav. město Praha, zastoupené odborem městského investora, bylo s názorem SÚPP seznámeno a vzneslo písemné námitky.
  • Projednání problematiky si vyžádalo delší lhůtu, o jejíž prodloužení OPP MHMP regulérně požádal. Závazné stanovisko OPP MHMP z 13.12.2001 nakonec předložený projekt schválilo s několika podmínkami, které se týkaly především designu posuvné stěny a jejího ukotvení do nábřežní zdi.
  • Proti tomuto rozhodnutí podal dne 7. 1. 2002 SÚPP na MK ČR podnět v řízení mimo odvolání, který však nemá z hlediska realizace prací odkladný účinek.

Třetí část protipovodňových opatření zahrnuje úsek mezi Hergetovou cihelnou a Kosárkovým nábřežím.

  • V malostranské části tohoto 500 metrového úseku se řešila realizace protipovodňové ochrany v souvislosti s dokončovanou úpravou Hergetovy cihelny. Záměr byl předložen 2.4.2001.
  • Závazné souhlasné rozhodnutí OPP MHMP bylo vydáno 17.8.2001.
  • Stavba zpevněné zdi u Hergetovy cihelny byla dokončena v červenci 2002. Před kolaudací objektu provedl uživatel úpravu terénu a osazení pevné markýzy, které znemožňovaly nebo přinejmenším ztěžovaly osazení mobilního hrazení. Tato připomínka byla při kolaudačním řízení uplatněna ze strany zástupců SPÚ HMP i Povodní Vltavy.

Do současné doby byla též vydána památkáři souhlasná vyjádření k protipovodňovým opatřením v těchto částech Prahy:
Sedlec, Lysolaje (1999)
Smíchovské přístaviště s okolím (1999)
Karlín, Libeň (2000)
Holešovice (2000)
Hlubočepy, část Malé Strany na Praze 5, Smíchov (2001)
Pravý břeh Vltavy v Pražské památkové rezervaci (1998 a 2001)
Realizovány byly úseky pouze na pravém břehu Vltavy po Josefov.

Informace, dotazy, kontakt:
PhDr. Kateřina Bečková, mobil 0602 307757, e-mail: k.beckova@post.cz
Richard Biegel, jednatel Klubu, mobil 0604 873674, e-mail: biegel@mail.cz