Dne 15.–16. března 2007 se v Praze v rezidenci primátora na Mariánském náměstí konal seminář s názvem Rozvoj města a odkaz minulosti. Dostavba Pankrácké pláně. Cílem této akce svolané a organizované Odborem kultury, památkové péče a cestovního ruchu Magistrátu hlav. města Prahy měla být diskuse o problémech souladu mezi rozvojem města a ochranou jeho historického a kulturního dědictví za přítomnosti expertů UNESCO.

Snímky a zákresy na této stránce jsou součástí zprávy zpracované mezinárodními experty – viz. dále

Vlastní oblast Pražské památkové rezervace (oranžová plocha), hranice ochranného pásma (oranžová linie) a hranice oblasti, kde nejsou povoleny výškové stavby (červená linie). Uvažovaná lokalita se nachází jižně od PPR, je vyznačena černou kružnicí a růžovou šrafurou.

Pankrácká pláň.

Pohled na současný stav Pankráce z Pražského hradu.

Výškové schéma současných a plánovaných věžových budov na Pankráci.

Vizualizace pohledu z Pražského hradu.

Vizualizace pohledu z Pražského hradu v noci.

Bezprostřední ústní svědectví o průběhu akce zaznělo z úst doc. PhDr. Josefa Štulce na valném shromáždění Klubu dne 17. března 2007. Dozvěděli jsme se například, že někteří památkáři, byt’ se projednávanou problematikou dlouhodobě zabývají, nebyli na seminář vůbec vpuštěni (Ing. arch. Miloš Solař), a že zatímco prezentace stavebních záměrů a vizí měla v programu rezervovány celé tři vstupy po 15 minutách, občanská sdružení zpochybňující vývoj Pankráce jako pražského Manhattanu dostala k svému vyjádření pouhý jeden patnáctiminutový vstup a stejný čas byl vyhrazen i zástupci Národního památkového ústavu. S vystoupením doc. PhDr. Josefa Štulce jako prezidenta Českého národního komitétu ICOMOS nebylo počítáno vůbec, jeho vystoupení se tedy uskutečnilo jen díky zásahu generálního ředitele NPÚ Pavla Jerieho, který mu vyčlenil část časového limitu ředitele pražského pracoviště NPÚ PhDr. Michaela Zachaře.

Během dopoledne druhého dne semináře se uskutečnila uzavřená diskuse k tématu s přítomnými mezinárodními experty UNESCO (ICOMOS). Záznam z této schůzky a názory jejích účastníků shrnula zpráva, která je přiložena níže. Na ni pak navazuje doporučení expertů určené představitelům hlavního města Prahy a dopis prezidenta mezinárodní organizace ICOMOS z 3. května 2007 primátorovi hlav. města Prahy MUDr. Pavlu Bémovi. Dokumenty získal Klub Za starou Prahu oficiální cestou z Českého národního komitétu ICOMOS, kterému byly zaslány na vědomí.

ZPRÁVA ZE SEMINÁŘE

Cíl akce

Seminář byl svolán Odborem památkové péče, kultury a turistického ruchu pražského Magistrátu. Cílem byla diskuse o dopadech navrhované výstavby dvou výškových budov (obě dosahují výšky kolem 100 m) na lokalitu Pankrácké pláně. Jedná se o území ležící v ochranném pásmu Pražské památkové rezervace, vzdálené asi 6 km od Pražského hradu. Na tomto místě již stojí tři výškové budovy.

Mezinárodní experti (v abecedním pořadí)

• Michal Firestone, autorizovaná expertka na plánování, Univerzitní knihovna v Harvardu (HUL), hlavní tajemník Mezinárodního výboru pro historická města a vesnice (CIVVIH) – za ICOMOS
• Wilfried Lipp, prezident ICOMOS v Rakousku a viceprezident Mezinárodního výboru pro teorii – za ICOMOS
• Irene Wiese-von Ofen, emeritní prezidentka Mezinárodní federace pro bydlení a územní plánování (IFHP), partnerské organizace UNESCO v záležitosti Vídeňského memoranda a (členka) pracovní skupiny Univerzitní knihovny v Harvardu (HUL).

Historie a okolnosti posuzovaného projektu

1. součást mezinárodního historického a kulturního dědictví

Pražská památková rezervace zahrnuje vlastní území o rozloze 863 ha (8,63 km2) s 5 278 objekty a ochranné pásmo o rozloze 8 996 ha (89,96 km2) s 43 731 objekty.

2. výškové stavby

Územní plán hlavního města Prahy rozděluje ochranné pásmo Pražské památkové rezervace (PPR) na dvě zóny: v první je výstavba výškových budov zakázána, ve druhé je povolena, ale musí být posouzena správním orgánem – městem.

Některé z výškových objektů, včetně trojice budov v posuzované lokalitě, byly postaveny ještě před zápisem historického centra Prahy do Seznamu světového kulturního dědictví v roce 1992. Přitom byl zaznamenán negativní dopad takových staveb na historický obraz Prahy („městskou krajinu“ historické Prahy). A to nejprve v kanceláři Výboru pro světové dědictví, a potom i na zasedání Výboru pro světové dědictví v Santa Fe, kde se jednalo o zařazení Prahy na seznam světového kulturního dědictví. Josef Štulc a Henry Cleere, kteří shrnuli výsledky této diskuse, ujistili Výbor pro světové dědictví, že přísná legislativa v oblasti české památkové péče spolu s rozvinutým systémem památkové péče samotné nedovolí budoucí výstavbu takových výškových budov, které by nepříznivě ovlivnily obraz města. V § 14 Územního plánu hlavního města Prahy se skutečně uvádí, že „v centrální pražské kotlině (nebudou povoleny) nadměrně velké nebo vysoké budovy, které by mohly narušit siluetu hlavních dominant historického centra a ve vnějších oblastech města bude posuzováno, zda účin výškových budov v obraze města je přiměřený.“ pozn.1

Několik výškových budov bylo postaveno v ochranném pásmu PPR ještě před zápisem Prahy na Seznam světového kulturního dědictví a výstavba mnoha dalších je městem zvažována. V tomto okamžiku město nemá jednotný přístup k otázce výškových staveb (kdy a kde), ale každý projekt je posuzován případ od případu.

Je také nutné upozornit na fakt, že post hlavního městského architekta zůstal v průběhu uplynulých deseti let neobsazen a že navrhované projekty jsou posuzovány podle toho, jaké výhody přináší městu, ale nikoli podle kvality architektonického řešení. pozn.2

Pankrácká pláň

pláňPankrácká pláň je územím o rozloze 11,5 ha, situovaným na návrší (266 m nad mořem) jižně od historického centra Prahy a v blízkosti středověkého městského jádra. Nalézá se na území Prahy 4 (Praha je rozdělena na samosprávné čtvrti) a bylo územním plánem určeno pro komerční využití a veřejné služby.

Toto území bylo v 60. letech 20. století pojednáno blokovou výstavbou obytných domů. Střed území zůstal až do sedmdesátých let nezastavěn. V sedmdesátých až osmdesátých letech zde byly postaveny tři výškové stavby: 103 m vysoký objekt Motokovu, 111 m vysoká budova Českého Rozhlasu a 78 metrový hotel Panorama. V tomto okamžiku se vývoj území zastavil a jeho výsledek ohodnotili obyvatelé Prahy a později i Výbor pro světové dědictví jako ohyzdný. pozn.3

V roce 1997 byla vyhlášena veřejná soutěž na dokončení Pankrácké pláně. Účastníci byli vyzváni, aby se vyrovnali jak s funkčními požadavky městské čtvrti, tak s vizuálním dopadem na obraz města (městskou krajinu). Byli vyzváni, podle slov architekta Václava Králíčka z pražského Magistrátu, k tomu, aby „dokončili kompozici fragmentu“. Sešla se různá řešení, od návrhu velkého shluku výškových objektů, přes komplex čtyř až osmipatrových domů až po návrh pouhých dvou mrakodrapů. Poslední jmenovaný byl úřady vybrán jako nejlepší řešení. Na základě tohoto výběru vypracoval Útvar rozvoje hlavního města Prahy koncept regulačního plánu pro tuto lokalitu. Samotný plán ovšem nikdy zpracován nebyl.

V letech 2000–2002 připravil ateliér Richarda Meiera ve spolupráci se Stavoprojektem Praha a na žádost investora, jímž byl ECM Radio Plaza, studii na zástavbu severní části pankrácké pláně. Studie se omezovala na severní část pláně protože v té době investor její jižní část nevlastnil. Tato studie je dnes chápána jako stěžejní pro budoucí rozvoj této lokality.

V roce 2005 architekt Radan Hubička provedl na žádost investora aktualizaci rozvojového plánu území. Ten ve svém plánu v podstatě sledoval schéma Richarda Meiera a navrhl v severní části území dvě výškové novostavby: hotel a obytnou budovu (viz výškové schema a fotografie na str. 12). Právě tento projekt byl prezentován při pražském setkání dne 15. března 2007.

Rozvojový plán území z roku 2005, vyhovující územnímu plánu města, byl předložen Magistrátu hlavního města Prahy a schválen. Ministerstvo kultury jej však vrátilo zpět Magistrátu z důvodu, že zúčastněné instituce nebyly před vydáním souhlasného stanoviska předem konzultovány a také proto, že tento plán nevzal v úvahu závazky České Republiky vyplývající z Úmluvy o ochraně světového kulturního dědictví.

Seminář

Ve snaze vyřešit konflikty kolem Pankrácké pláně, se Magistrát hl. města Prahy obrátil na paní Irene Wiese-von Ofen, se kterou záležitost konzultoval. Poté, co se paní Irene Wiese-von Ofen sešla s představiteli města a investora, zdůraznila potřebu rozvíjet tyto oblasti:

Obecně:

1. vypracovat strategii města zaměřenou na výškovou zástavbu (zda, kde, jak, postup),
2. diskutovat ke strategii města v otázce výstavby velkých multifunkčních center,
3. nést odpovědnost prostředníka při jednání s nejrůznějšími investory a developery.

Konkrétně pro Pankráckou pláň:

1. uspořádat workshop pojednávající o nejrůznějších aspektech projektu (architektonický návrh, potřeby investora),
2. shromáždit podklady k vývoji zástavby Pankrácké pláně,
3. další kroky konzultovat s UNESCO.

Na základě těchto doporučení Irene Wiese-von Ofen bylo svoláno toto setkání, na němž se diskutovalo o dopadech navrhovaného projektu na historické centrum Prahy.

Seminář byl zahájen 14. března odpoledne exkurzí po různých vyhlídkových bodech ve městě, z nichž mohlo být pozorováno staveniště, a na místo samotné. Nazítří (15. března) se konalo veřejné slyšení, při kterém nám byly prezentovány nejrůznější aspekty projektu. Dne 16. března dopoledne se uskutečnilo setkání zahraničních odborníků, při kterém proběhla diskuse o projektu. Přítomen byl rovněž Josef Štulc (prezident ICOMOS v ČR), Rudolf Zunke (radnice města Vídně), zástupci pražského Magistrátu (Jan Kněžínek, Václav Králíček a Lada Králová). Zápis ze setkání, který byl připomínkován zahraničními odborníky pořídila a účastníkům rozdala Lada Králová. Bylo dohodnuto, že závěry z diskuse zahraničních expertů (tzv. doporučení) budou zaslány pražskému Magistrátu v písemné podobě.

Zpracovali: Wilfried Lipp, Josef Štulc a Michal Firestone
27. března 2007
Zapsala: Michal Firestone

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ MEZINÁRODNÍCH EXPERTŮ

Seminář navázal na jednání paní Wiese-von Ofen s primátorem hl. města Prahy a zúčastněnými stranami, které proběhlo v lednu 2007. Na závěr těchto jednání paní Wiese-von Ofen předložila několik doporučení:

Doporučení Irene Wiese-von Ofen, leden 2007

Dr. Irene Wiese-von Ofen byla pozvána k diskusi u kulatého stolu o Pankrácké pláni a setkala se s představiteli města, zástupci památkových institucí, architekta, investora i veřejnosti. V návaznosti na toto setkání Dr. Wiese-von Ofen předložila následující doporučení:

a) město Praha by mělo zpracovat koncepci výškových staveb pro celé území města jako součást jednotného plánu rozvoje za přispění všech zúčastněných stran. Tato koncepce by poskytla bezpečný podklad pro další plánování a nahradila by dosavadní posuzování „případ od případu“.

b) město Praha by mělo zvážit koncepci polycentrického rozvoje Prahy (umístění funkcí, které nemohou být realizovány v historickém centru) tak, aby na Pankrácké pláni mohlo vzniknout nové „moderní centrum“.

c) město Praha by se mělo zasadit o vytvoření kvalitního veřejného prostoru na Pankrácké pláni (po připojení dvou nových výškových staveb ke stávajícím objektům). Mělo by tu vzniknout nové sousedsky vstřícné městské prostředí se smíšenou funkcí, schopné asimilovat stávající formy bydlení a využití.

d) město Praha by mělo i nadále pokračovat ve spolupráci s UNESCO formou semináře zaměřeného na otázky výškových staveb a městského plánování.

Okolnosti:

Z diskuse na samotném semináři vyplynuly dva problémové okruhy. První souvisí s místem předpokládané stavby – účastníci veřejného slyšení se zamýšleli nad tím, zda předkládaný projekt představuje vhodné řešení pro dané místo. Druhý se týkal historického obrazu města Prahy a přítomní odborníci se měli vyjádřit k tomu, zda bude projektem narušen, či nikoli. A v případě že ano, zda by projekt mohl vést k nápravě současného nepříznivého stavu daného předchozí výstavbou tří výškových budov.

1. specifika místa

Z diskuse vyplynuly dva okruhy týkající se lokality:
a) vhodnost projektu pro dané místo,
b) kvalita výsledného řešení z hlediska městské vybavenosti (v úrovni parteru) – přítomní odborníci se vyjadřovali k dopadu výškových staveb na městské prostředí pouze z tohoto hlediska a konstatovali, že předkládaný projekt neposkytuje uspokojivé řešení „městského parteru“.

2. dopad na historický obraz města

Historické centrum Prahy bylo zařazeno na Seznam světového kulturního dědictví na základě (hodnotících) kritérií ii, iv a vi. V doporučení ICOMOS k bodu iv stálo, že „Praha představuje urbanistický a architektonický soubor mimořádné kvality jak ve smyslu jednotlivých zachovaných památek, tak ve smyslu zachovaného historického obrazu města …“ Historický obraz města Prahy byl označen jako takový, který má výjimečnou univerzální hodnotu (OUV = Outstanding Universal Value). Všichni přítomní experti se shodli na tom, že předkládaný projekt ovlivní historický obraz Prahy, a tudíž bude mít dopad i na OUV.

Zástupci města (samosprávy) připustili, že navrhovaný projekt bude mít dopad na historický obraz Prahy, avšak argumentovali tím, že škoda již byla napáchána a stavbou nových objektů se situace zlepší. S tímto tvrzením nesouhlasil žádný ze zahraničních expertů, jejich názory se však lišily ve stanovení míry, jakou bude projektem dále poškozen (negativně ovlivněn) již narušený historický obraz města.

Doporučení:

Děkujeme pražskému magistrátu za pozvání na seminář. Tato doporučení předkládáme při vědomí jedinečného charakteru historické Prahy, jakož i veškerého úsilí a opatření, které věnoval český stát a Hlavní město Praha na její ochranu. Jsme si vědomi toho, že Praha slouží v první řadě svým obyvatelům a jako taková musí být rozvíjena jako živoucí město. Po zvážení všech otázek a okolností týkajících se navrhovaného projektu předkládáme následující doporučení:

1. K otázce Pankráckého projektu obecně doporučujeme:

a) Aby byl projekt developersky přehodnocen tak, aby více „uživatelsky“ vycházel vstříc potřebám místních obyvatel (veřejný prostor, prostor pro pěší).

b) Aby město převzalo roli odpovědného vyjednávače mezi všemi na projektu zúčastněnými stranami.

2. K otázce navrhovaných výškových staveb na Pankrácké pláni:

Všichni zúčastnění zahraniční odborníci se shodli na tom, že navrhované výškové stavby budou mít dopad na historické panorama Prahy a že budou viditelné z důležitých míst, jako je Pražský hrad, Karlův most a Vyšehrad. Jejich názory se však lišily v posouzení míry tohoto dopadu a podle toho také byla formulována jednotlivá doporučení:

a) Irene Wiese-von Ofen vychází z reálného předpokladu, že stávající trojice objektů nebude odstraněna a potom připouští výstavbu dvou nových výškových budov ovšem pouze za předpokladu, že projekt bude pozměněn podle podmínek formulovaných v jejím doporučení z ledna 2007.

b) Wilfried Lipp a Michal Firestone vycházejí z předpokladu, že navrhované konstrukce mohou mít negativní vliv na autenticitu a integritu historického města jako celku a také z obecné shody, která panovala mezi experty v otázce dopadu na historické panorama. Projekt podle nich proto nemůže být schválen, dokud nebude posouzen z hlediska globální strategie města zaměřené na výškovou zástavbu tak, jak je formulováno v bodě 3 tohoto doporučení.

c) Když experti vzali v úvahu historii projektu, shledali, že lze dospět ke kompromisu a snížit výšku navrhovaných staveb (maximálně 60 m) pod podmínkou, že nebude zvyšován objem objektů a tyto si podrží charakter věžových staveb.

3. K otázce výškových staveb v Praze:

Toto doporučení předložili experti při vědomí toho, že Praha je městem výjimečné integrity a dochovaného historického charakteru. Jsou si také vědomi toho, že výškové stavby mohou tyto kvality nepříznivě ovlivnit, a proto doporučují, aby jakákoli rozhodnutí týkající se výškových staveb v Praze byla založena na globální rozvojové strategii a nebyla posuzována „případ od případu“. Odborníci dále navrhují:

a) Aby město připravilo manažerský plán (Management Plan), který by zajistil ochranu mimořádných a celosvětově významných architektonických a urbanistických hodnot historického centra Prahy (OUV).

b) Aby město připravilo, jako součást globálního rozvojového plánu, strategii v otázce výškových staveb, která by určila, kde a jaké výškové stavby mohou být povoleny. V tomto směru musí nejprve proběhnout diskuse o tom, zda vůbec výškové stavby v Praze mohou stát. Podle názoru expertů je třeba se takovým stavbám vyhnout, protože mohou změnit charakter historického centra Prahy.

c) Aby rozvojová strategie města v otázce výstavby výškových budov byla připravena ve spolupráci s Výborem pro světové kulturní dědictví a s ICOMOS a byla formulována tak, aby nebylo ubráno nic na autenticitě a integritě historického centra Prahy a aby zůstaly zachovány všechny hlavní panoramatické výhledy a průhledy, a to jak historické, tak současné.

d) Aby jakýkoli záměr postavit výškovou budovu v rámci strategie výstavby výškových objektů byl úzce navázán na diskusi o možné vizi polycentrického rozvoje Prahy.

4. K otázce jednotného plánování města doporučujeme:

a) Hl. město Praha by si neustále mělo uvědomovat důležitost svého postavení vyplývající ze zápisu na Seznam světového kulturního dědictví,

b) Hl. město Praha by mělo podporovat účast veřejnosti na plánování a rozvoji města,

c) Hl. město Praha by se mělo odpovědně ujmout role vyjednávače mezi všemi zúčastněnými stranami, stojícími za jednotlivými projekty,

d) Hl. město Praha by mělo zprostředkovat předávání informací a komunikaci mezi jednotlivými městskými částmi a magistrátem v otázkách plánování a rozvoje tak, aby Útvar rozvoje (tj. centrální plánovací jednotka) byl informován o všech projektech předkládaných a projednávaných v širším regionu Prahy.

Souhlasíme se zveřejněním těchto doporučení.

Michal Firestone (ICOMOS), Wilfried Lipp (ICOMOS) a Irene Wiese-von Ofen (IFHP)
duben 2007
Zapsala: Michal Firestone

Dopis primátorovi

HLAVIČKA ODESÍLATELE: Mezinárodní rada památek a sídel ICOMOS

ADRESÁT: Pan MUDr. Pavel Bém, primátor Hlavního města Prahy, Magistrát hl. města Prahy, Mariánské náměstí, Praha 1, ČR

Paříž, 3. května 2007

Vážený pane primátore,

Profesor Wilfried Lipp a architekt Michal Firestone, oba členové ICOMOS, mne seznámili s výsledky společné mise ICOMOS-UNESCO a semináře, který se uskutečnil před měsícem v Praze.

Delegace měla za úkol zhodnotit současné architektonické proměny Prahy, zvláště projekt na výškové budovy na Pankráci. Pankrácká pláň se nalézá v ochranném pásmu Pražské památkové rezervace, která je zapsána na Seznamu světového kulturního dědictví.

To, co jsem se dozvěděl, mne hluboce znepokojilo.

Praha se právem těší obrovskému věhlasu. Je jedním z nejkrásnějších světových historických měst, podobně jako Florencie nebo Řím. Výbor pro světové dědictví UNESCO již dříve ocenil neopakovatelný ráz historické Prahy a právě tato kvalita se stala rozhodujícím faktorem při zvažování o zařazení Prahy na Seznam světového kulturního dědictví.

Často navštěvuji Prahu a jsem jejím nadšeným obdivovatelem, proto se plně ztotožňuji s názorem obou odborníků, vyslaných ICOMOS. Stávající výškové objekty na Pankráci je třeba hodnotit jako hrubou urbanistickou chybu, která se v minulosti stala. Chtěl bych důrazně varovat před možným opakováním takové chyby v budoucnosti.

Zvláště zarážející je skutečnost, že projekty, které tak výrazně pozmění obraz historického města, jsou úřady projednávány a schvalovány bez předchozí jednotné koncepce rozvoje (tj. případ od případu).

Jak ukázala kauza Pankrácké pláně, je třeba ihned zpracovat příslušný rozvojový plán jak pro pražskou památkovou rezervaci, která byla oficiálně prohlášena jako součást světového kulturního dědictví, tak pro její ochranné pásmo.

Zdá se mi, že zde chybí vize polycentrického rozvoje města, která by mohla zabránit výstavbě dalších výškových budov vstupujících do přímé vizuální vazby s historickým centrem. Nejenže nebyla v tomto duchu přijata příslušná opatření, ale jak jsem byl informován, je k posouzení předkládán další podobný projekt. Jedná se o projekt výškových staveb v holešovické čtvrti, v ochranném pásmu Pražské památkové rezervace.

Jsem přesvědčen, že projekt na přestavbu Pankráce by zahájil nezvratný proces směřující k znehodnocení jedinečných urbanistických hodnot Vašeho města. Naléhavě Vás proto žádám, vážený pane primátore, abyste včas pankrácký projekt zarazil a převzal osobní dohled nad zmírněním jeho následků. Výška navrhovaných staveb by měla být redukována tak, aby výsledný dopad (na historické město) byl co nejmenší.

Jsem si vědom závažnosti celé kauzy, a proto bude kopie mého dopisu zaslána na vědomí rovněž ministru kultury ČR Václavu Jehličkovi a řediteli Centra světového kulturního dědictví UNESCO v Paříži Francesco Bandarinovi.

S pozdravem
Michael Petzet, prezident ICOMOS

(Překlad všech anglických textů v tomto článku Kateřina Samojská).