Stanovisko Klubu Za starou Prahu k návrhu výstavby nových výškových budov v oblasti Pankráce

V nedávné době byl veřejnosti představen projekt architekta Richarda Meiera na dostavbu pankrácké pláně. Klub Za starou Prahu považuje tento problém za velice závažný a vítá proto otevření diskuse na téma budoucnosti Pankráce. Domníváme se však, že při jeho řešení je třeba vyvarovat se chyb, které vedly k současnému torzálnímu a nekoncepčnímu stavu rozlehlého území.

Zástavba pankrácké pláně ve 20. století neměla šťastný osud. Už urbanistům první republiky se zde nepodařilo vybudovat dostatečně soudržnou městskou tkáň, která by měla jasně definované prostory ulic a náměstí. Architekti sedmdesátých a osmdesátých let proťali pláň Severojižní magistrálou a pokusili se zde vybudovat napodobeninu čtvrti La Défence v Paříži včetně několika mrakodrapů, nijak nenapojených na městský kontext a vstupujících nepříznivě do panoramatu Pražské historické rezervace v nedostatečné vzdálenosti od jejích hranic. V té souvislosti je třeba připomenout, že území pláně je součástí ochranného pásma Pražské památkové rezervace, jehož úlohou je právě ochrana před podobnými zásahy, které mohou nevratně poškodit obraz historického města.

Projekt světoznámého amerického architekta Richarda Meiera se snaží napravit a esteticky kultivovat chyby, kterých se pražští architekti a urbanisté v minulých desetiletích na pankrácké pláni dopustili. Vyznívá však ve svém důsledku jen jako ušlechtilá maska těchto chyb, ke kterým Meierův projekt připojuje chyby další a tak původní nepříznivou situaci násobí. Z izolovaných věžových domů, které už na Pankráci stojí, se projekt pokouší vytvořit tvarově soudržnou "rodinu" za cenu toho, že k nim přidává mrakodrapy o desítky metrů vyšší, než je výška Motokovu a nedostavěného rozhlasu. Meierův projekt také dostatečně nenapravuje lokální urbanistické chyby, především nedostatek jasně definovaných náměstí a ulic.

Jestliže dnes není sporu o tom, že původní urbanistická koncepce Pankráce jako "pražského Manhattanu" byla chybná, a jestliže se dnes odborníci i většina Pražanů svorně shodují v názoru, že promítnutí siluety věžových domů do panoramatu historického města je více než nepříznivé, pak nelze připustit představu, že pod heslem nápravy bude tento urbanistický omyl minulosti de facto konzervován a ještě prohlouben. Domníváme se, že koncept pankrácké pláně je třeba řešit zcela nově, třeba i soutěží, s promyšleněji stanovenými regulačními podmínkami a také bez zatížení břemenem nutné existence nepovedených věžových domů (zejména hotel Panorama, budova rozhlasu), a s těmito počítat jen "na dožití", tj. s jejich výhledovým odstraněním v časovém horizontu třiceti, maximálně čtyřiceti let.

Klub Za starou Prahu rozhodně nezpochybňuje tvůrčí schopnosti americ-kého architekta, vítá otevření problému dostavby pankrácké pláně a zcela jistě bude podporovat smělá, i když výškově přiměřená architektonická řešení; nicméně předložený projekt pokládá z výše zmíněných důvodů za zcela nepřijatelný.

V Praze, dne 1.6.2001

Richard Biegel, v.r., jednatel Klubu Za starou Prahu

PhDr. Kateřina Bečková, v.r., předsedkyně Klubu Za starou Prahu

Rozdělovník:

Ing. arch. Jan Kasl, primátor hlav. města Prahy, Mariánské nám. 2, Praha 1

Státní ústav památkové péče v hlav. městě Praze, Národní 37, Praha 1

Státní ústav památkové péče, Valdštejnské nám. 3, Praha 1

Odbor památkové péče Magistrátu hl. města Prahy, Starom.nám. 4, Praha 1

Útvar územního plánování Magistrátu hl. města Prahy, Pařížská 26, Praha 1

Odbor územního rozvoje Obvod. úřadu m.č. Praha 4, Táborská 350, Praha 4

Vybrané deníky a redakce