V prvních měsících tohoto roku vyvinulo občanské sdružení Arnika mimořádnou aktivitu, aby upozornilo na nebezpečí hrozící horizontu Prahy z dokončení megalomanského projetu výstavby dalších výškových budov na pankrácké pláni. Klub Za starou Prahu již před několika lety přijal k záměru stanovisko v tom smyslu, že další výškovou výstavbu na Pankráci zásadně nepodporuje a staví se naopak za odstranění již stojících věžáků po uplynutí základní doby jejich životnosti. Dokumenty z protestní akce Arniky, k níž se spolu s jinými sdruženími připojil i Klub Za starou Prahu, publikujeme v plném znění.

V denním tisku již byly publikovány četné vizualizace stavebního záměru

Za zachování historických hodnot Prahy – proti výstavbě dalších mrakodrapů na horizontu města

My, níže podepsaní, se touto výzvou obracíme na všechny příslušné státní orgány České republiky, mezinárodní organizace i jednotlivce a žádáme je o důsledné prosazování ochrany historického panoramatu hlavního mpublikovány četné vizualizace stavebního záměruěsta Prahy.

Tuto výzvu vydáváme v souvislosti s aktuálním projektem rozvoje pankrácké pláně, části Prahy, ležící na okraji městské památkové rezervace a též v ochranném pásmu rezervace UNESCO vyhlášené v roce 1992. Jsme přesvědčeni, že výstavbou Pražského Manhattanu či City – nových výškových budov na Pankráci – by došlo k závažnému narušení pražského panoramatu, jehož současný stav je jednou z oceňovaných historických hodnot města a též jedním z předmětů ochrany v rámci památkové rezervace UNESCO. Praha je historicky městem věží a neměla by se stát městem mrakodrapů.

* * * * *

Část Hlavního města Prahy byla v roce 1992 prohlášena městskou památkovou rezervací UNESCO (Ref. 616, N50 05 23 E14 25 10), naplňující kritéria (ii), (iv) a (vi). Jedno z doporučení výboru ICOMOS pro zařazení Prahy na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO znělo: „Praha je urbanisticko-architektonickým souborem výjimečné kvality, a to jak z hlediska jednotlivých památek, tak celkového pohledu na město.“ Území Pražské památkové rezervace je více než tisíc let kultivovanou urbanizovanou krajinou, která je považována za jednu z nejkrásnějších a nejharmoničtějších městských krajin světa.

* * * * *

Již několik let se znepokojením sledujeme snahy o výstavbu Pražského Manhattanu (nyní City) na pankrácké pláni. Stávající výškové budovy (Motokov, hotel Panorama a nedostavěná budova Českého rozhlasu), čnějící z pankráckého návrší vysoko nad Prahou, byly již v době svého vzniku považovány částí obce architektů a urbanistů za urbanistickou chybu. V Praze nevznikl „downtown“ jako v amerických městech, nýbrž „uptown“ – nepatřičná hmota umístěná na horizontu a viditelná prakticky ze všech vyhlídkových bodů, zejména z rampy Pražského hradu, která je stěžejním pozorovacím bodem z hlediska pohledových horizontů.

V roce 2001 se společnost ECM stala vlastníkem podstatných pozemků a představila koncepci vytvořenou architektem Richardem Maierem, USA (tzv. Masterplan), jež předpokládala další zvýšení dnešní výškové hladiny zástavby. Maier navrhl výstavbu dalších dvou mrakodrapů (výška 160 a 122 metrů), velkého nákupního centra a několika nižších kancelářských budov.

Díky kampani občanských sdružení, negativnímu postoji památkářů, některých architektů, města Prahy a některých orgánů státní správy se realizaci projektu podařilo zabránit. Hlavní město ani Městská část Praha 4 však nevyužily příležitosti a nepokusily se o zpracování regulačního plánu, který by stanovil závazné kvóty zástavby území (zejména výšku a kapacitu budov a množství parkovacích stání), nebo jiného kompromisního, kvalitního a přínosného plánu zástavby.

* * * * *

V letech 2003–2005 představila společnost ECM postupně několik samostatných projektů na dostavbu pankrácké pláně. Jde o jednotlivé budovy, které v podstatě vycházejí z myšlenky původního Masterplanu Richarda Maiera, tedy výškové stavby. Ve všech případech požádala společnost ECM o vydání povolení k realizaci – aktuálně tedy opět skutečně hrozí vznik Pražského Manhattanu. Jeho součástí má být zrekonstruovaná původní budova Českého rozhlasu (nyní City Tower), Epoque Hotel (nový objekt tvaru válce o výšce 75,5 metru) a Epoque obytný dům (nový objekt tvaru písmene „V“ o výšce 104 metry). O architektonické kvalitě samotných budov hodně napovídají již jejich zpupné a prázdné názvy.

Projekt je neslučitelný s charakteristickou krajinnou hodnotou Prahy. Zmnožuje a fixuje, namísto aby eliminoval či alespoň zmírnil zásadně negativní dopad, který má na tomto místě realizovaná výstavba výškových budov socialistické éry. Realizace dalších výškových budov na pankráckém návrší by znamenalo degradaci, ne-li zesměšnění drobnějších historických dominant níže položeného města. Praha tím nezíská onu vysněnou americkou moderní tvář, spíše by rozmnožila počet zničených historických měst, v nichž památková péče selhala nebo neuspěla.

Argument, že výstavba dalších mrakodrapů napraví chyby, jichž se dopustili normalizační plánovači, je absurdní. Strašidelný vzhled vykotlaných zubů na panoramatu Prahy se tím naopak zakonzervuje a poskytne příklad hodný následování, takže se může stát, že jednoho dne bude celý obzor pravobřežní části města uzavřen hradbou nestoudně čnějících mrakodrapů. Reálnou variantou, jak opticky redukovat chybu na součastném panoramatu, je mezi tři výškové zuby dostavět novou hladinu budov do poloviny, případně do dvou třetin jejich výšky.

Současný stav projednávání dostavby pankrácké pláně vzbuzuje vážné obavy. Společnost ECM požádala o vydání správních povolení, která vedou k realizaci nových výškových staveb, přičemž orgány státní správy, radnice Prahy 4 i Hlavní město Praha včetně obou institucí památkářů města, projevily jednoznačný souhlas. Zásadní odmítnutí vyjádřila pouze Vědecká rada Národního památkového ústavu a jeho hlavní konzervátor, nemající ovšem rozhodovací pravomoc.

* * * * *

My, níže podepsaní, se obáváme výstavby nových výškových budov na pankrácké pláni, protože tyto stavby výrazně poškodí historické panorama Prahy, jež je výslovně uvedeno jako jeden z důvodů pro zápis do Seznamu světového kulturního dědictví. Jsme svědky vědomé snahy o vytvoření konkurenční dominanty Pražskému hradu, jež je vedena čistě komerčními a reklamními důvody. Naše obavy potvrzují vyjádření investorské společnosti ECM i představitelů radnice Prahy 4 a Hlavního města Prahy v tom smyslu, že zástavba Pankrácké pláně se v rámci panoramatu Prahy stane moderní protiváhou Pražského hradu, což považujeme za zásadní urbanistickou chybu.

Zároveň se obáváme, že případná výstavba City se může snadno stát precedentem pro ostatní investory. Prolomení výškové hladiny zástavby může vést k devastaci historického panoramatu Prahy a k nevratnému poškození významné části identity města.

Obracíme se touto otevřenou výzvou na všechny zodpovědné státní organizace v České republice, organizace mezinárodní i jednotlivce a žádáme, aby věnovali situaci v Praze zvýšenou pozornost. Výstavba výškových budov na horizontu města by neměla být v zájmu ochrany historického panoramatu a zachování Prahy v seznamu UNESCO v žádném případě povolena.

V Praze dne 10. 1. 2006

Tato výzva je určena:

Vládě České republiky /
Nábřeží Edvarda Beneše 4, Praha 1

Ministerstvu kultury ČR /
Maltézské náměstí 1, Praha 1

Hlavnímu městu Praha /
Mariánské náměstí 2, Praha 1

Tato výzva se doručuje zároveň na vědomí:

The World Heritage Centre UNESCO /
7, place de Fontenoy, 75352 Paris 07 SP, France

Společná tisková zpráva ATELIÉRU PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, OBČANSKÉ INICIATIVY Pankráce, Pankrácké společnosti a sdružení Arnika ze dne 12. května 2006

UNESCO odpovědělo, že mrakodrapy na Pankráci jsou opravdu problém.

PRAHA – Centrum světového dědictví UNESCO odpovědělo na stížnost občanských sdružení (Příloha 1) kvůli chystaným mrakodrapům na pražské Pankrácké pláni. Ředitel Centra světového dědictví Francesco Bandarin ve svém dopise (Příloha 2) Arnice potvrdil, že mrakodrapy mohou znamenat pro Českou republiku opravdu velký problém. Na základě podnětu občanských sdružení zahájilo UNESCO šetření a Česká republika te bude muset vysvětlovat, proč s Výborem pro světové kulturní dědictví předem nekonzultovala projekt výškových budov, které mohou výrazně narušit historické panorama města. Česko tím porušilo mezinárodní úmluvu. Šetření zahraničních expertů může podle odborníků (Příloha 3) vést k pozastavení zápisu Prahy na listině světového kulturního dědictví.

„Centrum světového dědictví nebylo informováno o žádných stavebních projektech velkého rozsahu v blízkosti nebo uvnitř památky světového dědictví. Povinností stran Úmluvy je chránit památky na svém území a také informovat Centrum světového dědictví o veškerých prováděných projektech, které mohou ohrozit integritu příslušné památky,“ napsal Arnice a šesti dalším občanským sdružením ředitel Centra světového dědictví Francesco Bandarin. Potvrdil tak hlavní výhradu občanských sdružení, že Česká republika nekonzultovala s centrálou UNESCO projekt na výstavbu moderní protiváhy Pražského hradu, jak investoři nazývají plánované City Pankrác, a porušila tak závazek daný podpisem Úmluvy o světovém kulturním dědictví.

Podle Martina Skalského z Centra pro podporu občanů sdružení Arnika může celá věc skončit mezinárodním skandálem. „Jak ukazují nedávné příklady z Vídně a Kolína nad Rýnem, UNESCO je v případě vyspělých evropských států nekompromisní. Porušování pravidel pro ochranu památek může vést k pozastavení zápisu Prahy na listině UNESCO nebo i k jejímu úplnému vyškrtnutí.“ Podle Skalského občanská sdružení podnikla všechny kroky k vyřešení problému na úrovni České republiky, avšak bez výsledku. „Přede dvěma měsíci jsme jednali s náměstkem primátora hlavního města Prahy Janem Bürgermeisterem a ředitelem Odboru památkové péče Janem Kněžínkem. Z jednání se nám dosud nepodařilo získat ani zápis. Náměstek Bürgermeister přislíbil, že Praha se sama obrátí na UNESCO, avšak dodnes se tak nestalo. Obáváme se, že na úrovni města Prahy není žádná vůle se problémem zodpovědně zabývat.“

Developerská společnost ECM již získala některá povolení ke stavbě dvojice mrakodrapů „Epoque“ a hrozí, že může být vydáno klíčové rozhodnutí o umístění staveb. Kdyby se pak Česká republika rozhodla, že zápis v UNESCO je pro ni cennější než pražské mrakodrapy, bylo by již velmi obtížné stavbám zabránit. Prahu, potažmo Českou republiku, by navíc takový proces vyšel velmi draho, jak ukazují podobné zkušenosti z jiných evropských měst (Příloha 4).

Podle dostupných informací nyní prošetřuje povolení vydaná odborem památkové péče pražského magistrátu ministerstvo kultury. Má tak největší pravomoc zasáhnout do dění. Zrušením vydaných povolení by se celý úřední proces pozastavil a vznikl by prostor, aby kontroverzní stavby mohlo posoudit UNESCO a projekt mohl být změněn.

Ředitel Centra světového dědictví UNESCO Francisco Bandarin se na základě podnětu Arniky a šesti dalších občanských sdružení obrátil dopisem na úřady České republiky se žádostí o vysvětlení vzniklé situace. Zároveň požádal ICOMOS (Mezinárodní výbor památek a sídel) o zpracování nezávislé expertízy projektů hrozících pražské pankrácké pláni. Na základě shromážděných infomací a názoru zahraničních odborníků UNESCO zváží další postup. Pokud se potvrdí, že by další mrakodrapy na Pankráci poškodily historické panorama stověžaté matky měst, bude zřejmě Výbor světového dědictví trvat na zastavení projektu City.

Přílohy:

(1) Přehled občanských sdružení, která se obrátila na UNESCO:

Ateliér pro životní prostředí (JUDr. Petr Kužvart)

Centrum pro podporu občanů sdružení Arnika (Martin Skalský)

Klub Za starou Prahu (PhDr. Kateřina Bečková)

Občanská iniciativa Pankráce (Marie Janoušková)

Památkářská obec Českokrumlovská (PhDr. Zbyněk Dočkal)

Pankrácká společnost (Zdeněk Holeček)

Sdružení občanů postižených Severojižní magistrálou (Alžběta Rejchrtová)

(2) Překlad dopisu UNESCO Arnice

27. dubna 2006

Vážení,

velice Vám děkuji za Váš dopis z 21. března 2006 a za informaci ohledně prostoru historického centra Prahy, zapsaného na Listinu světového dědictví v roce 1992.

Centrum světového dědictví nebylo informováno o žádných stavebních projektech velkého rozsahu v blízkosti nebo uvnitř památky světového dědictví. Proto předávám tento dopis a Vámi poskytnuté fotografie k vyhodnocení poradnímu orgánu Úmluvy, ICOMOS. Dopis předávám rovněž k záslání připomínek státním úřadům, stálé misi České republiky v UNESCO a Národnímu výboru České republiky pro UNESCO.

Rád bych Vás informoval, že povinností stran Úmluvy je chránit památky na svém území a také informovat Centrum světového dědictví o veškerých prováděných projektech, které mohou ohrozit integritu příslušné památky. To uvádí odstavec 172 Operačních směrnic:

„Výbor světového dědictví vyzývá členské státy Úmluvy, aby informovaly Výbor prostřednictvím Sekretariátu o svých záměrech provádět nebo schvalovat v oblasti chráněné Úmluvou větší rekonstrukce nebo nové stavby, které mohou ovlivnit kulturně-historickou hodnotu daného statku. Upozornění by mělo být poskytnuto neprodleně (například ještě před projektováním základních dokumentů ke konkrétním projektům) a před činěním jakýchkoliv rozhodnutí, jež může být obtížné zvrátit, aby Výbor mohl napomáhat v hledání vhodných řešení k zabezpečení plné ochrany výjimečných světových hodnot.“

Rád bych Vám poděkoval za Váš zájem o ochranu světového dědictví.

S pozdravem, Francesco Bandarin
Ředitel Centra světového dědictví UNESCO

(3) Obavy, že bude Praha kvůli mrakodrapům vyškrtnuta ze Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, vyjádřilo téměř 200 českých památkářů. Mezi nejvýznamnější osobnosti vystupující proti výstavbě mrakodrapů na Pankráci patří doc. PhDr. Josef Štulc, prezident české sekce Mezinárodní rady památek a sídel (ICOMOS) a donedávna hlavní konzervátor Národního památkového ústavu či architekt Vlado Milunić, spoluautor Tančícího domu v Praze.

(4) Když Vídeň žádala o zápis na listinu UNESCO a zároveň povolila výstavbu výškových budov u nádraží Wien Mitte, musela vídeňská radnice vynaložit velké finanční prostředky na vyrovnání se s investory a zrušení projektu. Teprve pak Výbor pro světové dědictví souhlasil s udělením statutu památky UNESCO. Konkrétní částku, kterou Vídeň musela jako kompenzaci investorům zaplatit, radnice nikdy nezveřejnila.

NA ROZCESTNÍK KAUZY