Stanovisko k uvažovanému prodeji a demolici domu čp. 1054-II v ulici Na Poříčí v Praze 1

Domácí rada Klubu Za starou Prahu přijala se značným znepokojením zprávu zveřejněnou v denním tisku, v níž se uvádí, že Městská část Praha 1 zamýšlí odprodat objekt čp. 1054-II v ulici Na Poříčí a následně povolit jeho demolici. Objekt je údajně ve velmi špatném stavu a jeho rekonstrukce by byla příliš nákladná. Klub Za starou Prahu se tímto domem a jeho situací zabýval v roce 1999, kdy jej ještě společně s domem čp. 778-II na Václavském náměstí navrhl ministerstvu kultury k prohlášení za nemovitou kulturní památku. Tento návrh však byl tehdy ministerstvem kultury zamítnut s odůvodněním, že v případě těchto objektů, u nichž nelze hovořit o prvořadé architektonické kvalitě, je památková ochrana v rámci městské památkové rezervace zcela dostačující.

Dům čp. 1054-II je ve své hmotové podstatě nejméně raně barokní, část jeho sklepů a zdiva pochází ze 17. století. V první čtvrti osmnáctého století byl rozšířen o západní část a koncem téhož století zvýšen o druhé patro. Svou dnešní tvář získal dům v letech 1844 - 1845 za celkové pozdně klasicistní přestavby. Tehdy vznikla dnešní uliční fasáda a pavlače ve dvoře. Tato fáze je ovšem významná zejména tím, že se na její realizaci rozhodujícím způsobem podílel architekt Josef Kranner, jehož dvousté výročí narození a sto třicáté výročí úmrtí jsme si letos připomněli. Nedochovalo se příliš mnoho děl tohoto dosti neprávem opomíjeného architekta, která mu lze bez námitek připsat, ovšem fasáda domu čp. 1054-II jím zcela nepochybně je. Domácí rada Klubu si potom ovšem musí položit otázku, zda jedinou akcí, jíž si město Praha připomene dvojité Krannerovo jubileum, bude likvidace jednoho z jeho děl. Dům rovněž představuje jeden z posledních dokladů historické zástavby ulice Na Poříčí, jejíž měřítko se díky novostavbám z konce 19. a první poloviny 20. století rapidně proměnilo.

Současný špatný stav objektu bohužel padá na vrub dlouhodobé neúdržbě, která je výsledkem zanedbávání ze strany vlastníka; ten rovněž nese plnou morální odpovědnost za případné nevratné poškození památky. Pokud je vlastníkem objektu soukromá společnost, je možno konstatovat její nekulturní a nezodpovědný přístup. Co lze však říci v případě, kdy je majitelem objektu sama městská část, na jejímž území historická památka stojí?

Klub Za starou Prahu proto vyzývá Městskou část Praha 1, aby svůj záměr prodeje domu čp. 1054-II přehodnotila. Jako stávající vlastník památky je odpovědná za její špatný stav. Prodejem, který by s největší pravděpodobností znamenal následnou demolicí, by se Městská část Praha 1 zařadila po bok těch investorů, kteří nechají památku účelově zchátrat, aby ji následně mohli z havarijních důvodů zbořit a její parcelu buď prodat, nebo využít k novostavbě většího, většinou čistě administrativního objektu.

V případě uskutečnění prodeje požadujeme předem závazné stanovení takových regulačních podmínek, které neumožní budoucímu majiteli historický objekt demolovat a místo využít jen jako stavební parcelu.

V Praze, dne 14. listopadu 2001

Richard Biegel, jednatel Klubu Za starou Prahu

PhDr. Kateřina Bečková, předsedkyně Klubu Za starou Prahu

Rozdělovník:

Ing. Jan Bürgermeister, starosta m.č. Praha 1, Vodičkova 18, Praha 1

Ing. Ivana Souralová, vedoucí odboru výstavby MČ Praha 1

Mgr. Jiřina Knížková, vedoucí odboru památkové péče Magistrátu hl.m.Prahy

PhDr. Ladislav Špaček, ředitel Státního památkového ústavu v hl. m. Praze

Ing. arch. Jan Kaigl, ředitel odboru památkové péče MK ČR

JUDr. Jiří Varhaník, ředitel památkové inspekce MK ČR

PhDr. Josef Štulc, ředitel Státního ústavu památkové péče

Uměleckohistorické společnost v Českých zemích

Vybrané redakce denního tisku a médií