|
Libeňský most - bezprostřední ohrožení (článek pro Věstník Klubu Za starou Prahu 3/2004) V denním tisku (MF Dnes 21. 9. 2004) jsme si přečetli informaci, že Technická správa komunikací hlavního města Prahy hodlá rozšířit či nahradit kopií Libeňský most. Na zprávu jsme reagovali dopisem primátorovi Hlavního města Prahy a starostům městských části 7 a 8, v němž jsme se snažili vyjádřit, že tento most, postavený v letech 1925-1928 podle projektu architekta Pavla Janáka a konstruktéra Františka Mencla, představuje vynikající ukázku meziválečné pražské architektury, že dílo této architektonické i technické hodnoty se musí zachovat a že k jeho úpravě je nutno přistoupit s nejvyšší pietou. Rekapitulace kauzy Již v dubnu 2004 podal Národní památkový ústav – územní pracoviště v hlavním městě Praze Ministerstvu kultury návrh na zapsání Libeňského mostu do seznamu nemovitých památek, a to spolu s libeňským židovským hřbitovem, který byl stavbou mostu ušetřen, zasypán a je dosud součástí náspů vjezdu na komunikaci mostu z pravého břehu. V létě 2004 byla podána na magistrátní odbor památkové péče dokumentace k územnímu řízení, zpracovaná firmou Pragoprojekt, a.s., jejímž předmětem byla rekonstrukce souboru mostních objektů a komunikací ulice Libeňský most včetně ramp a křižovatky Jankovcova, rekonstrukce tramvajové trati Libeňský most. Ve skutečnosti však jde o demolici a výstavbu nového mostu se zachováním některých vzhledových prvků mostu původního. Pražské pracoviště NPÚ vydalo své vyjádření k záměru dne 1. 11. 2004 (čj.12177/2004/a/M) s jednoznačným závěrem, v němž shledává řešení z památkového hlediska za vyloučené. V odůvodnění je vyjádřena mj. pochybnost nad předloženou argumentací zpracovatele, neboť nutnost rozšíření mostu o 5,5 m není dostatečně odůvodněna, a vyjádřen požadavek přikročit ke skutečné rekonstrukci, která by respektovala stavebně-historickou a architektonickou hodnotu památky. Na základě skutečnosti, že Ministerstvo kultury zahájilo řízení o prohlášení Libeňského mostu za kulturní památku, přerušil 13. 9. 2004 magistrátní odbor památkové péče správní řízení o záměru rekonstrukce Libeňského mostu (čj. 104348/2004/Stj). Mimochodem, investorem akce je samo Hlavní město Praha, zastoupené společností Inženýring dopravních staveb, a.s. Asi si tedy nelze ani při nejbujnější fantazii představit, že by magistrátní odbor památkové péče svému chlebodárci vystavil záporné rozhodnutí. Tuto skutečnost by mohla změnit snad jen skutečnost, že by se most stal kulturní památkou. To si však město pochopitelně nepřeje, protože nový most má komunikační návaznost na velké investiční záměry na Libeňském ostrově a na Maninách. Proto také odpovědí na jednoduché a lapidární stanovisko Klubu, v němž vyjádřil prostou touhu zachovat kvalitní architektonické dílo, jak bylo uvedeno v záhlaví tohoto článku, byl vůči stanovisku Klubu ostře odmítavý dopis náměstka primátora Ing. Jana Bürgermeistera, který se v něm opřel o vyjádření magistrátního odboru památkové péče. Z dopisu náměstka Bürgermeistera citujeme doslova: „V srpnu letošního roku zahájilo Ministerstvo kultury řízení o prohlášení Libeňského mostu za kulturní památku a současně, v souladu s platnou právní úpravou, vyzvalo odbor památkové péče MHMP k vypracování vyjádření k této věci. MHMP – OPP vydal dne 13. 10. 2004 požadované vyjádření a dne 27. 10. 2004 pak jeho doplněk. Ve svém vyjádření MHMP – OPP nejdříve popsal konstrukci mostu, jeho architekturu a historický vývoj. Dále uvedl, že Libeňský most nevykazuje takové mimořádné umělecké ani architektonické hodnoty, pro které by měl být prohlášen za kulturní památku, nejedná se o výjimečné ani nenapodobitelné dílo. Představuje standardní technickou stavbu, která byla v letech 1924-1928 upravena z mostního provizória z roku 1903. V závěru tohoto vyjádření MHMP – OPP uvedl, že dospěl k závěru, že v tomto případě není naplněn veřejný zájem na prohlášení objektu za kulturní památku a na základě obhlídky místa, zhodnocení stávajícího stavu, dostupných informací a zhodnocení odborných písemných podkladů, zásadně nesouhlasí s prohlášením Libeňského mostu za kulturní památku.“ V dvoustránkovém dopise je pak ještě zopakováno třikrát, že most je architektonicky bezvýznamný, postrádá mimořádné a výrazné umělecké hodnoty a nesplňuje kritéria kulturní památky. Světe div se, Klub Za starou Prahu most vidí úplně jinýma očima, což dokládá v další části tohoto článku stanovisko zpracované z hlediska architektonického zhodnocení prof. R. Šváchou a z hlediska technického posouzení autorizovaným statikem Ing. V. Jandáčkem. Obě stati byly poskytnuty Ministerstvu kultury ČR jako podklad k řízení o prohlášení mostu za kulturní památku. Možná, že si laskavý čtenář těchto řádek položí pak spolu se mnou otázku: Proč se magistrátní odbor památkové péče jmenuje zrovna památkové péče? Nejednou by si za svá rozhodnutí a veřejně publikované názory z poslední doby vysloužil spíš název odbor památkové zkázy.
Kateřina Bečková
|