Domácí rada Klubu se seznámila s návrhem architekta Trávníčka na výstavbu deskového sedmipodlažního objektu na místě vilových solitérních domů čp. 179, 185 a 260, které jsou součástí vilové čtvrti mezi třídou Milady Horákové a Stromovkou. Autor projektu se přitom odvolává na hmotovou souvislost novostavby s blokem „Molochov“ ze sklonku 30. let, který stojí na opačné straně Letenské pláně, a na ideové souznění novostavby s návrhem na zástavbu Letné od architekta Josefa Gočára, který ovšem nebyl realizován.

Navržená stavba zcela pomíjí skutečnost, že území je dnes zastavěno jednopatrovými a dvoupatrovými domy a zásadním způsobem mění měřítko vilové čtvrti z konce 19. a počátku 20. století. Místo je navíc mimořádně pohledově exponované a převýšená stavba zde vstupuje do kontextu širokého okolí. Takto sporný projekt přitom nevyšel z promyšlené regulace lokality, nýbrž je jen důsledkem snahy stavebníka co nejvíce zhodnotit parcelu, na které dnes stojí tři vily v zahradách. Odbor památkové péče Magistrátu přitom nepochopitelně vyslovil souhlas nejen s demolicí cenných domů, ale i s výstavbou zmíněného objektu na jejich místě.

Při vědomí mimořádné závažnosti navrženého rozrušení souvislé vilové zástavby Bubenče vydává Domácí rada Klubu Za starou Prahu toto stanovisko:

Aféra kolem projektu architekta Trávníčka pro třídu Milady Horákové, především jeho bezproblémové přijetí pražskými památkovými a stavebními úřady, podává průkazné svědectví o tom, že nové pražské výstavbě schází náležitá míra koncepčnosti. Na místě mezi Letenskou plání a Bubenčí, určeném od 19. století výhradně pro vilovou zástavbu, se nyní dočkal schválení mnohopatrový dům nájemního typu s mohutným objemem i rozměry. Úřady akceptovaly architektův argument, že novostavba dodrží regulační čáry a výšky Havlíčkova bloku Molochov u Letenského náměstí a výšky blokové zástavby za Špejcharem, a nikterak se nepozastavily nad zřejmým faktem, že s těmito velkými budovami, vzdálenými stovky metrů, Trávníčkova novostavba nebude mít žádný vizuální kontakt. Úřady neznepokojilo, že Trávníčkův projekt naznačuje další pokračování této mohutné zástavby směrem ke stanici metra Hradčanská, vzdor tomu, že jde o území zásadního významu, kde každé chybné rozhodnutí může ohrozit další vývoj města na staletí dopředu, a že by proto o příští podobě tohoto místa měla proběhnout široká debata včetně prověření jeho možností veřejnou soutěží.

Úřady se pak snadno daly omámit dalším Trávníčkovým argumentem, že jeho projekt vychází ze zásad Gočárovy regulace Letné z třicátých let 20. století, aniž by se pozastavily nad skutečností, že z tohoto zastavovacího plánu Josefa Gočára nebylo nikdy zhola nic uskutečněno, a aniž by zkoumaly, zda se Gočárův plán vůbec někdy stal pro toto území úředně schváleným regulativem. Památkové úřady, jmenovitě odbor památkové péče Magistrátu hl.m. Prahy, se konečně příliš snadno smířily se skutečností, že Trávníčkovu projektu padne za oběť skupina drobných vilových staveb z přelomu 19. a 20. století včetně rodinného domu čp. 179/102 z roku 1926 od Kamila Roškota, jednoho z nejnadanějších českých architektů moderní doby.

Klub Za starou Prahu pokládá aktuální podobu projektu architekta Trávníčka za nepřijatelnou a vysoce škodlivou pro území mezi Letnou, Hradčany, Bubenčí a Dejvicemi. Projekt zásadně odporuje charakteru vilové čtvrti, do níž je brutálně vsazen. Odkazy jeho autora na dimenze Havlíčkova bloku „Molochov“ a na zásady takzvané Gočárovy regulace Letné pokládá Klub za holý nesmysl a vytýká kompetentním pražským úřadům, že tuto Trávníčkovu argumentaci akceptovaly. Za jedině možný považuje Klub u daného místa takový ráz projektu, který bude respektovat vilový charakter území.

Klub Za starou Prahu proto vyzývá všechny odpovědné a zúčastněné orgány a zejména pak úřad městské části Praha 6 a jeho stavební odbor, aby zabránily realizaci tohoto záměru. Pokus o stavbu převýšeného objektu do uceleného prostředí vilové čtvrti, ve které se mimochodem nachází velké množství velvyslaneckých rezidencí, ukazuje nezbytnost rychlého vypracování regulačního plánu lokality, který by podobným nepřiměřeným záměrům propříště zabránil. Apelujeme proto na Městskou část Praha 6 i na Magistrát hlavního města Prahy, aby přípravu takového plánu neprodleně iniciovaly.

V Praze dne 28. 4. 2003

PhDr. Kateřina Bečková, předsedkyně Klubu Za starou Prahu
Richard Biegel, jednatel Klubu Za starou Prahu

Stanovisko vypracoval Doc. PhDr. Rostislav Švácha, CSc.

Rozdělovník:
Ing. Jan Bürgermeister, náměstek primátora hlav. města Prahy
Mgr. Jiří Hermann, člen rady MČ, předseda komise územ.rozvoje MČ Praha 6
Ing. arch. Bohumil Beránek, vedoucí odboru územního rozvoje MČ Praha 6
Ing. Petr Malotin, vedoucí odboru výstavby MČ Praha 6
Mgr. Jan Kněžínek, ředitel odboru památkové péče MHMP
Ing. Světlana Kubíková, pověřena řízením Sekce Útvar rozvoje HMP
Ing. Jana Kejvalová, ředitelka odboru územního rozhodování HMP
PhDr. Josef Štulc, generální konzervátor NPÚ - ústředního pracoviště
PhDr. Michael Zachař, ředitel NPÚ v hlav. městě Praze
PhDr. Olga Ambrožová, územní konzervátorka NPÚ v hlav. městě Praze
Ateliér pro životní prostředí
Vybrané redakce denního tisku