|
KARLÍN (článek pro časopis ARCHITEKT - listopad 2002) Toto bývalé předměstí vybudované na začátku 19.století, nebylo zvláště po devastaci posledních 40 letech chloubou města ani turistickou mekkou. Jeho hodnota, potřebná pro zapsání jako památkové zóny, byla však patrná - na svou dobu velkorysý urbanistický koncept a kompaktní zástavba historickými objekty několika etap. V severní části blíže k vrchu Vítkovu obytnou zástavbou prorostlo několik průmyslových staveb a ve vnitroblocích se rozložilo několik továrních hal. Vše ještě v dobách kdy každá továrna byla dekorována stejně tradičně jako dům pro bydlení. Blízkost těchto “nebytových prostor” však způsobila zvláštní sociální rozvrstvení obyvatel v sousedství. Mimo rušné Sokolovské ulice, se začala čtvrť jevit jako zvláštní poloindustriální srostlice. Po revoluci byla v 90.letech většina objektů navrácena původním majitelům a začalo se s tolik kýženou revitalizací. Karlín se opět stával živou čtvrtí, kterou člověk nemusel jen proplout,ale mohl zde i setrvat. Pohroma v srpnu tohoto roku překonala svou razancí všechny předpoklady a očekávání. Podle údajů naměřených na Invalidovně, byla výše vodní hladiny minimálně o 2m vyšší než poslední povodeň, kterou Karlín zažil. Následky, které zde tato událost přinesla, byly nejhorší z celé Prahy. Situace se začala vyostřovat v okamžiku, kdy po opadnutí vody došlo k zřícení prvního obytného domu. Stavba, kterou statici původně označili za vyhovující, se nezřítila jediná a vyjímečný stav byl zaveden opět. Důvodem se ukázalo písčité podloží, v kombinaci se spodní vodou. Strašák statických poruch zabrzdil stěhování obyvatel zpět a domy se začaly prohlížet s ještě větší pečlivostí. Městská část vytvořila štáb statiků, kteří postupně jednotlivé objekty procházejí. Na základě jejich posudků, jsou stavby děleny na kategorie A (vyhovující), B (nevyjasněné) a C (C/N nepřístupné, C/R rizikový přístup). Plošné rozdělení celé oblasti je stále aktualizováno, ale situace v jednotlivých objektech kategorie C, je velmi rozdílná. Část domů je obydlena a je patrné úsilí majitelů o záchranu. Část objektů, kvůli kterým jsme se začali problémem zabývat, však zůstává opuštěna a s vysoušecími pracemi se viditelně nespěchá. Jedná se zejména o stavby z první etapy výstavby Karlína. Těchto domů je v celé památkové zóně nejvýše 20. Jejich existence skýtá vyjímečnou možnost spatřit vedle sebe všechny “věkové kategorie” výstaveb tohoto předměstí. Co se s těmito objekty, které jsou jak v soukromých rukách tak v obecním majetku, bude dále dít a jaká je míra jejich poškození? Mnohé z nich patří k nejcennějším a autenticky zachovaným karlínským domům, které přímo vytváří charakter této čtvrti. Památkářská obec a odborná veřejnost by nyní měla napnout všechny své síly a vytipovat z tohoto seznamu skutečně nejcennější objekty, jejichž záchranu je nutno obhájit. Události se již daly do pohybu. Vznikl nový odbor “Za obnovu Karlína”, který spadá přímo pod Magistrát hl.města Prahy. Dne 1. Listopadu uspořádal SPÚ HMP veřejnou diskusi na téma ohroženého Karlína, které se zúčastnili i zástupci Klubu Za starou Prahu a pracovnice majetkového odboru úřadu MČ Prahy 8. Podle jejího vyjádření dosud nebyl vydán jediný demoliční výměr, přesto je jasné že bourání v Karlíně je na spadnutí. Celá oblast je sice zapsána jako památková zóna, ale ochrana pouze v rámci zóny, jak ukazuje poslední doba, nestačí. Tuto skutečnost potvrdil i ředitel SPÚ HLMP PhDr.L.Špaček. Výsledek veřejné diskuse k zatopenému Karlínu, kterou svolal SPÚ HLMP na popud MK. Akce se bohužel zúčastnil jediný zástupce z úřadu MČ Praha 8, z nově vzniklého odboru “Za obnovu Karlína”, podřízeného stavebnímu odboru. Většinu auditoria tvořili pracovníci památkového ústavu a jedinými hosty “zvenčí” byli zástupci Klubu Za Starou Prahu. Z presentace karlínského problému pracovníky SPÚ vyplynulo, že se v této fázi soustřeďují hlavně na obnovu a další osud Invalidovny, Karlínského chrámu a karlínské fary. Problém dalšího osudu vyklizených a uzavřených domů, jejichž počet jde do desítek, otevřeli až zástupci KZSP. Ředitel PhDr.L.Špaček a arch.Křížová (vedoucí oddělení dokumentace) připustili, že na zmapování stavu karlínských domů nezbývají ústavu síly ani volné kapacity a v tomto smyslu požádali Klub o spolupráci. Z cenných a autenticky dochovaných karlínských domů by měly být v první řadě vytipovány ty nejvíce ohrožené. KZSP navrhuje znovu přezkoumat vydané statické posouzení u vybraných domů, které zásadně určují charakter Karlína jako čtvrti. Tento proces by měl být co nejvíce uspíšen vzhledem k developerským snahám právě v centru památkové zóny. Podle vyjádření pracovnice odboru “Za obnovu Karlína” dosud nebyl vydán jediný demoliční výměr, přesto je jasné že bourání v Karlíně je doslova na spadnutí. Je nutné především apelovat na majetkový odbor MČ Prahy 8, aby před každou zamýšlenou demolicí vyžádal předepsané stanovisko OPP MHMP (jehož součástí je i odborné vyjádření SÚPP HMP) a aby nebyla obcházena tato zákonem nařízená procedura, tak jak se nedávno stalo na Novém Městě.
|