V loňském roce byl vypracován projekt na úpravu parku na Kampě. Veřejnost se přitom o celé akci dozvěděla až ve fázi, kdy měl projekt územní rozhodnutí a byla zpracovávána dokumentace ke stavebnímu povolení. Předložený projekt přitom vykazuje velké množství sporných míst. Přípravě projektu nepředcházela veřejná diskuse a pro území nebyly zpracovány ani promyšlené regulační podmínky. Z tohoto důvodu vydává Klub Za starou Prahu toto stanovisko a zároveň výzvu k urychlené nápravě nešťastné situace.

Stávající charakter území, odhlédneme-li od účinku povodně, nemůžeme považovat za uspokojivý. Park na Kampě vznikl násilným sloučením několika šlechtických zahrad v období protektorátu, kdy zde bylo zřízeno cvičiště pro německou mládež. Poslední historické dělící zdi byly zbořeny v poválečném období, kdy byla Kampa změněna na všelidový park. Zcela se tím setřel nejen historický ráz místa, ale i jeho logické uspořádání. To, co dnes vnímáme jako celistvou plochu, byly původně jednotlivé zahrady, které se rozprostíraly mezi Čertovkou a uličkou U Sovových mlýnů, ze které zůstal krátký úsek při Sovových mlýnech. Tato ulička tvořila komunikační páteř ostrova a dělila jej na dva přirozené celky – soubor uzavřených zahrad na většině plochy ostrova a malou Odkolkovu zahradu při řece.

Předložený projekt tento historický stav bohužel ignoruje, a to i přes to, že obnova historické struktury ostrova (uzavíratelný celek zahrad na většině plochy ostrova, průchozí ulička U Sovových mlýnů a malý parčík v místě Odkolkovské zahrady) by nejlépe a za nejmenších finančních nákladů vyhověla jak nárokům důstojné rehabilitace parku, tak požadavkům na uzavíratelnost a tedy lepší údržbu parku. Zároveň by byla zachována možnost celonočního průchodu ostrovem, která je vzhledem k jediné alternativě – tedy ulici Karmelitské – pro místní obyvatele nutná. Projekt místo toho konzervuje torzální stav, který vznikl utilitárním zbořením dělících zdí, a doplňuje jej dalšími nahodilými ahistorickými prvky, jako je brána v uličce u Sovových mlýnů či brána a náměstí u sochy Dobrovského.

Umístění zmíněných bran je nelogické a jejich detailní řešení nepříliš zdařilé. Navržený dlážděný prostor u sochy Dobrovského není přechodem mezi náměstím a parkem, ale cizorodým prvkem. Návrh přesunutí a změny orientace sochy (která se dnes nikoli náhodou obrací k východu) nemá opodstatnění; socha byla navíc vytvořena pro intimní park a ne pro veřejný prostor náměstí. Za mimořádně nešťastnou pak považujeme ideu celonočního zavírání celého parku bez možnosti průchodu a přístupu k řece. S politováním dále konsta-tujeme, že problematická rampa na Malostranském nábřeží v projektových výkresech stále zůstává, ačkoli starosta Městské části Praha 1 ing. Jan Bürgermeister v létě loňského roku při osobním jednání s Klubem potvrdil, že k její výstavbě nedojde.

Klub Za starou Prahu se domnívá, že není jiná možnost, než projekt jako celek odmítnout a následně vypsat na základě připomínek odborné veřejnosti i občanů veřejnou soutěž na finální řešení parku na Kampě. V podmínkách soutěže přitom musí být zohledněn historický vývoj parku a jeho logická struktura, jejíž osou je ulička U Sovových mlýnů; její obnova je podle našeho názoru nezbytná, přitom otázka, zda mají být obnoveny obě zdi uličky a v jaké podobě, může být předmětem další diskuse. Stejně tak nelze opomíjet návaznost na protipovodňovou ochranu, jejíž stopa je mimochodem vedena právě v místě historické zdi bývalé uličky U Sovových mlýnů.

Vzhledem k tomu, že problematický projekt je v poslední fázi řízení pro vydání stavebního povolení, nelze celou věc odkládat. Vyzýváme proto všechny příslušné orgány památkové péče a Městské části Praha 1, aby předložený projekt odmítli a neprodleně zahájili veřejnou diskusi, na jejímž konci bude zdárná rehabilitace jednoho z nejkrásnějších míst historického jádra Prahy.

V Praze dne 14. 1. 2003

PhDr. Kateřina Bečková, předsedkyně Klubu Za starou Prahu

Richard Biegel, jednatel Klubu Za starou Prahu

NA ROZCESTNÍK KAUZY