Pod názvem, kterým je uveden tento text uspořádal Klub Za starou Prahu spolu s Českým národním komitétem ICOMOS dne 23. srpna 2007 tiskovou konferenci. Na ní bylo prezentováno stanovisko Klubu, které zde publikujeme v plném znění.

Stanovisko Klubu Za starou Prahu k plánované výstavbě výškových budov v Holešovicích

Na počátku jara byl developerskou společností J&T veřejně prezentován projekt dvou dvaačtyřicetipatrových domů na místě loni zbořené továrny Tesla vedle libeňského mostu. V maximální variantě by jejich výška (cca 50 metrů) téměř dvakrát převýšila stávající dominanty u Libeňského mostu, tedy budovy Kovo a Lighthouse, a střechy budovy by dosahovaly větší nadmořské výše než špičky věží katedrály sv. Víta na hradčanském návrší.

Klub Za starou Prahu je výrazně znepokojen nejen razancí návrhu, ale i neproblematickým přijetím, kterého se mu zatím dostalo. Je přitom zjevné, že Praha stojí na zásadní křižovatce. Jestliže v případě mrakodrapů na Pankráci by se jednalo o narušení panoramatu města, pak v Holešovicích se výškovými stavbami již rozbíjí město jako takové. Takto vysoké stavby by se staly novými dominantami celé pražské kotliny a změnily by měřítko nejen Holešovic, ale i pražských historických čtvrtí, neboť holešovický poloostrov se nachází přesně uprostřed pomyslného pražského amfiteátru a obě dnešní holešovické dominanty jsou součástí nejdůležitějších panoramatických pohledů ze Strahova i z Petřína.

Praha je město založené na principu harmonického spojení architektury s plastickou modelací krajiny, a je tedy mimořádně citlivé na jakékoli nevyvážené zásahy. Urbanistické a panoramatické kvality širšího centra Prahy jsou rozhodující pro působení jejího historického jádra. V neposlední řadě jsou také jednou z hodnot, které město přivedly na listinu světového kulturního dědictví UNESCO. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že jen málo evropských velkoměst si dokázalo zachovat historické panorama neporušené jako Praha, se kterou by v tomto směru byly srovnatelné snad jen Florencie nebo Řím.

Zásadně nesouhlasíme s marketingovou prezentací výškových staveb jako apoštolů pokroku, bez nichž se z města stává skanzen. Kvalita nebo „modernost“ žádné stavby nespočívá v její dvojnásobné velikosti vůči okolí, ale naopak v její schopnosti se do něj chytře začlenit. ochrana panoramatu a městské urbanistické kompozice tak není v žádném rozporu se vznikem nové současné architektury, a naopak lze říci, že nezbytnou součástí kvality každé nové stavby musí být i její schopnost respektovat měřítko daného místa.

Holešovice jsou ideálním místem pro vytvoření nové čtvrti, která skloubí kvality stávající historické zástavby se současnou kvalitní architekturou. Nezbytným předpokladem takového řešení je regulační plán, který stanoví základní rozvrh a mantinely, ve kterých se nové stavby mohou pohybovat. Výškové omezení je v tomto případě jasně stanoveno současnými dominantami (Kovo a Lighthouse), jež jsou v dálkových pohledech „skryty“ těsně pod hranicí horizontu svahů za nimi.

Připomínáme v této souvislosti, že Holešovice jsou součástí ochranného pásma Pražské památkové rezervace, jehož hlavním účelem je právě ochrana krajinného a urbanistického kontextu. Velká část Holešovic včetně části pozemků pod plánovanými mrakodrapy spadá do území s výslovným zákazem výškových staveb. Holešovice samy mají jako všechny pražské čtvrti platný územní plán, který – jak vyplývá z jeho doplňkové zprávy – zde s výstavbou dalších výškových staveb nepočítá. Tento plán však zároveň nemá závazné maximální výškové kóty, což v praxi znamená, že jeho šalamounský systém koeficientů zástavby zde umožňuje postavit navrhované blokově uspořádané šestipatrové domy stejně jako úzké vysoké mrakodrapy, které obsáhnou stejný objem obchodních nebo obytných ploch.

Vzhledem k závažnosti situace proto klub Za starou Prahu vyzývá:

Všechny odpovědné instituce a zejména Magistrát hl. m. Prahy, aby urychleně vytvořily a následně důsledně dodržovaly strategii města ve vztahu k výškovým stavbám, a to takovým způsobem, aby nebylo napříště možné jednotlivými komerčními developerskými projekty ohrožovat mimořádné architektonické a urbanistické hodnoty historického jádra Prahy.

Magistrát hl. m. Prahy a jeho Útvar rozvoje města, aby urychleně zpracoval a schválil závazný koncept regulace Holešovic, který umožní jejich další architektonický rozvoj a zároveň zabrání zbytečnému a v důsledcích mimořádně závažnému narušení panoramatických a urbanistických kvalit historického jádra města.

Národní památkový ústav, aby předem stanovil jasné podmínky a regulativy, za kterých je výstavba v této partii ochranného pásma Pražské památkové rezervace přípustná.

Městskou část Praha 7, aby se nenechala zlákat vidinou výškového prvenství mezi pražskými městskými částmi a usilovala na svém území o kvalitní soudobou architekturu bez zbytečných extrémů a módních výstřelků.

Text stanoviska zpracoval Richard Biegel.

Shodou okolností se srpnový termín tiskové konference strefil do závěru tradiční letní „okurkové sezóny“ a to se projevilo na nebývalém zájmu médií, která pak s velkou chutí o tématu referovala. Jedinou trochu spornou situací byl fakt, že novináře daleko více než Holešovice aktivizovalo volně související téma pankráckých mrakodrapů, o nichž se nedávno před tím jednalo na zasedání Výboru pro světové dědictví UNESCO v městě Christchurch na Novém Zélandu. S tímto zájmem podrobili proto doslova křížovému výslechu přítomného doc. PhDr. Josefa Štulce, prezidenta českého národního komitétu ICOMOS a v tomto duchu též koncipovali své tiskové výstupy.

-kb-