Nezákonná demolice kleneb v Hergetově cihelně na Malé Straně

Dodáno 10.1.2002

Hergetova cihelna na Malé Straně je jedním z nejlépe situovaných objektů v Praze. Její silueta je neodmyslitelnou součástí panoramatu Pražského Hradu, cihelna sama pak nabízí překrásné pohledy na Staré město Karlův most. Tato skutečnost pak asi nejlépe vysvětluje její nešťastný osud v posledních deseti letech. Těsně po revoluci byla cihelna pronajata za podezřele výhodných podmínek ing. Moravcovi, jehož megalomanský projekt hotelu, zabírajícího malostranské pobřeží od Kampy k Čechovu mostu, neměl pochopitelně šanci na úspěch. Následný absolutní nezájem nájemce přivedl chátrající cihelnu až k požáru, při němž zanikl její původní barokní mansardový krov. Následky požáru na svůj náklad provizorně odstranila městská část Praha 1. Když se poté začalo jednat o jejím pronájmu pro restaurační a galerijní účely, zdálo se, že to nejhorší má cihelna již za sebou. Jejím novým nájemcem se stala společnost COPA pana Sebastiana Pawlowského, která spravuje mimo jiné Kaunický palác či Slovanský dům na Novém Městě.

Stejně jako u zmíněného hotelu Juliš však došlo k události, která rázem zpochybnila celou rekonstrukci: ze zcela nepochopitelných důvodů byla v cihelně zbořena polovina barokních plackových kleneb trojlodní haly přízemí. Celkem zaniklo 15 klenebních polí a zlikvidován byl rovněž přilehlý valený sklep pod nádvořím. Tento brutální zásah nebyl součástí projektu, který uváděl důsledné zachování všech kleneb. Svévolnou demolicí byl porušen zákon památkový i stavební, na což mimo jiné svým podnětem příslušným orgánům upozornil Klub Za strou Prahu.

Současný ąpatný stav objektu bohuľel padá na vrub dlouhodobé neúdrľbě, která je výsledkem zanedbávání ze strany vlastníka; ten rovněľ nese plnou morální odpovědnost za případné nevratné poąkození památky. Pokud je vlastníkem objektu soukromá společnost, je moľno konstatovat její nekulturní a nezodpovědný přístup. Co lze vąak říci v případě, kdy je majitelem objektu sama městská část, na jejímľ území historická památka stojí?

Nájemce cihelny se od demolice distancoval s tím, že došlo k pochybení dělníků na stavbě. Pokud je tomu tak, je i jeho zájmu přerušení stavby a důkladné prošetření události. Celá situace totiž až příliš připomíná postupy některých investorů, kteří při vědomí směšně nízké pokuty (nejvýše 100 000 Kč) provedou nepovolené zásahy do památky s vědomím, že budoucí rentabilní provoz tuto ”investici” bohatě vrátí.

Probíhající rekonstrukce však ukázala i další zásahy, které sice jsou součástí původního projektu, ale které znamenají závažný precedent v možnostech zásahů do historických památek. Na straně k řece byly do zdiva přízemí proraženy velké arkády, nemající žádnou oporu v historické podobě památky. Jejich vznik je zřejmě motivován jen snahou o zatraktivnění budoucí restaurace, která tak může nabídnout více míst s výhledem na Karlův most. Krátkozrakost takového řešení je zřejmá a nabízí se také otázka, zda to nebyly právě oblouky arkád, které si vynutily demolici barokních kleneb. Celkově je rekonstrukce cihelny jedním z nejhorších případů památkové péče devadesátých let, přičemž poslední události tuto smutnou skutečnost jen stvrdily.

Richard Biegel