Novostavba ASTRA II na Václavském náměstí


Rekapitulace případu

V podzimních měsících roku 1997 se v tisku objevily první zprávy o připravované novostavbě na místě domu čp. 772-II v dolní části Václavského náměstí. Tato parcela, nepochybně jedna z nejatraktivnějších v centru Prahy, byla nezastavěná již od roku 1973, kdy byl v souvislosti s výstavbou metra zbořen původní objekt. Od počátku se počítalo s tím, že toto mimořádně exponované místo bude znovu zastavěno - řešení však bylo dlouhá léta v nedohlednu.            

V listopadu 1997 zjistili pracovníci Státního ústavu památkové péče (SÚPP), že na Obvodním úřadě pro Prahu 1 probíhá projednávání zástavby tohoto pozemku, a to formou přístavby k sousednímu objektu čp. 773-II, tzv. Lindtův dům nebo Astra. Dostavba, pracovně nazvaná Astra II, byla navržena projektovým ateliérem Omicron - K arch. Martina Kotíka. Skládala se ze dvou základních kompozičních hmot: první, navazující na čp. 773-II, na půdoryse protáhlého obdélníka, která byla směrem k Jungmannovu náměstí zakončena trojúhelníkovou plochou. Tato hmota tvořila ve fasádě samostatný dům o osmi nadzemních podlažích, který měl přibližnou šířku cca 8 m a zároveň dosahoval výšky sousedního domu. Druhá hmota byla tvořena hranolem na půdoryse čtverce se zaoblenými rohy. Tvořila ve fasádě prosklenou věž o třinácti nadzemních podlažích, šikmo vysunutou před historickou uliční čáru Václavského náměstí, a to svým východním rohem o cca 3,3 m a severním rohem o cca 4,3 m. Celková hmota této věže přesahovala výšku sousedního čp. 773-II o 17 m (!). Obě tyto hmoty byly propojeny výtahovým krčkem, který dosahoval výšky věže.           

Státní ústav památkové péče svým vyjádřením ze dne 10. listopadu 1997 vyslovil s touto stavbou zásadní nesouhlas, a to z důvodů odborných (porušení historické uliční čáry, nedodržení meziválečné výkové regulace, nepřípustnost vytváření nové dominanty náměstí), z důvodů legislativních (rozpor s vyhláškou 66/1971 o Pražské památkové rezervaci, porušení zákona 20/1987 Sb. o státní památkové péči, rozpor s projednávaným konceptem územního plánu) a také z důvodu ochrany světového kulturního dědictví UNESCO.            Ve vyjádření SÚPP je rovněž konstatován politováníhodný fakt, že na jednání k "dostavbě Astry", které se uskutečnilo 27.1.1997, ředitel Pražského ústavu památkové péče a zástupce Odboru památkové péče Magistrátu hlav. města Prahy vyslovili předběžný souhlas s dostavbou Astry ve výše popsané variantě (tzv. varianta "věž").


 

Stanovisko Klubu

Klub Za starou Prahu vydal k tomuto případu své stanovisko dne 3. prosince 1997. Konstatuje se v něm, že úmysl zastavět volnou parcelu v dolní části Václavského náměstí má význam velmi závažného precedentu, který může předznamenat opakování podobných situací v centru Prahy, nebo je s konečnou platností vyloučit. Dále se zde praví, že "...navržení věžové stavby na dané parcele je nepochopitelnou ignorancí nebo dokonce neodpustitelnou neznalostí urbanistického schematu historické zástavby tohoto místa  a její logiky, a to jak ze strany tvůrců návrhu, tak všech, kteří o navržení věže v těchto místech  vážně uvažují." Za další zcela nepřijatelnou okolnost Klub považuje umístění věže v těsné blízkosti monumentální hmoty chrámu Panny Marie Sněžné, neboť je zde vytvářena jakási velmi nevkusná "konkurence" této historické dominantě Nového Města. Klub jednoznačně podpořil stanovisko SÚPP z 10.11.1997 a vyslovil požadavek, aby další jednání o "variantě věž" byla zastavena.

S tímto stanoviskem Klubu vyjádřil naprostý souhlas tehdejší náměstek primátora hlav. města Prahy Mgr. Vladimír Drábek, a to dopisem ze dne 11. prosince 1997.

Dopisem ze 17.2.1998 stanovisko Klubu podpořila také Společnost pro trvale udržitelný život.

Celému případu se dostalo značné pozornosti i v tisku - stanovisko Klubu je zmiňováno v celé řadě listů (Svobodné slovo 9.12.1997, Večerník Praha 10.12.1997, MF Dnes 20.12.1997). V následujícím období celý případ poněkud utichl, ale nezapomnělo se na něj - velmi obsáhle je např. citován v materiálech, které Klub vydal k tiskové konferenci 3. 3. 1999. Také v jubilejním sborníku k stému výročí Klubu, vydaném v lednu 2000, nalezneme velmi podrobné vylíčené celé kauzy z pera jednatele Klubu Richarda Biegela.


Současná situace

Další kolo kauzy Astra se rozběhlo v březnu 2000. Dne 1. března navštívili jednání domácí rady Klubu architekti Malínský a Burian, na jejichž ateliér "D a M" se investor této stavby  - LBB Reality - obrátil se žádostí o vypracování nového projektu.

Členové domácí rady v průběhu prezentace projektu museli konstatovat, že se jedná vlastně jen o pozměněnou variantu původního projektu atelieru Omicron-K.  Arch. Malínský toto potvrdil a uvedl, že takové bylo přání investora. Investor však bohužel nadále trvá i na nejkontroverznější části původního projektu a to na věžovité nástavbě ve formě jakési "svítící krychle" dominující nároží stavby.

Po seznámení se s touto studií vydal Klub stanovisko, datované dnem 13. března 2000. Mimo jiné se v něm uvádí, že domácí rada Klubu sice chápe nesmírný tlak, který je na projektanty vyvíjen ze strany investora, nicméně s nárožní věží zde z mnoha důvodů souhlasit nemůže. Poukazuje na četné rozbory předchozích návrhů, které již analyzovaly nevhodnost této hranolové dominanty v samém srdci pražské památkové rezervace. Na závěr tohoto stanoviska domácí rada konstatuje, že nemá žádných námitek proti novodobé prosklené kompozici průčelí - řešení ateliéru D a M považuje za velmi pozoruhodné - domnívá se však, že na tak exponovaném místě by mělo vyrůst skutečně prvořadé dílo moderní architektury. Podle názoru rady bylo možno k získání takovéhoto projektu dospět formou veřejné architektonické soutěže, jejíž výsledky by byly podrobeny diskusi odborníků a prezentovány nejširší veřejnosti. Nyní lze již jen litovat, že tato možnost nebyla využita.

Investor však zřejmě stále trvá na svém a v prostorách metra pod budoucí novostavbou se již naplno rozběhly stavební práce. Domácí rada Klubu bude celou kauzu samozřejmě bedlivě sledovat a členy Klubu s ní průběžně seznamovat.